Červené maso

Obvykle jde o maso savců, například hovězí, vepřové, jehněčí, skopové nebo zvěřinu. Drůbeží maso se řadí mezi bílé maso; telecí se podle způsobu třídění může uvádět zvlášť.

Vybírej maso s čistou, přirozenou barvou, pevným povrchem a bez nakyslého zápachu. U prorostlých kusů mají být tukové žilky světlé; na steak se hodí nízký roštěnec či svíčková, na dušení kližka nebo krk.

Steak silný asi 2–3 cm osušíš a opečeš na velmi rozpálené pánvi zhruba 2–4 minuty z každé strany podle požadovaného propečení. Potom ho nech 5–10 minut odpočinout; u celých kusů lze pro kontrolu použít teploměr.

Hovězí kližku nakrájej na kostky, opeč a pak ji pomalu duste pod pokličkou v tekutině přibližně 2–3 hodiny, dokud nezměkne. Vepřové kostky bývají hotové dříve, často za 1–1,5 hodiny.

Syrové maso dej do uzavřené nádoby na nejnižší polici chladničky, aby jeho šťáva nekápla na jiné potraviny; spotřebuj ho během několika dnů. Na delší dobu ho zamraz v dobře zabalených porcích a rozmrazuj přes noc v chladničce.

K pečenému hovězímu se hodí brambory, kořenová zelenina nebo křen, ke guláši houskový knedlík či chléb. Čerstvý salát a kyselá okurka příjemně vyváží tučnější omáčku.

Vydatnou rostlinnou náhradou jsou žampiony, hlíva nebo kostky uzeného tofu; opeč je dozlatova a přidej do cibulového základu. Houby změknou rychleji než hovězí, proto je do omáčky přidej až v pozdější fázi.

Bílé maso má na 100 g zhruba 177 kcal a 28 g bílkovin, zatímco červené maso obsahuje 170 kcal a 26 g bílkovin. Červené maso se vyznačuje vyšším obsahem zinku a výraznější chutí, zatímco bílé maso bývá světlejší.

Syrové maso může obsahovat choroboplodné zárodky, proto se bezpečnější úpravou důkladně propeče, zejména mleté maso. Tatarák připravuj pouze z čerstvého masa určeného k takovému podávání, hygienicky a sněz ho bez odkladu.

Ano, červené maso je zdrojem železa a je obzvlášť bohaté na zinek: na porci 100 g připadá 2,7 mg železa a 5,1 mg zinku.