krátkozrnná bílá rýže

Rýži propláchni, dokud voda není téměř čirá, a dej ji do hrnce s vodou v poměru přibližně 1 díl rýže na 1,2 dílu vody. Přikrytou ji vař na nejnižším plameni asi 12–15 minut, pak ji nech 10 minut dojít pod pokličkou.

Propláchnutím odstraníš volný škrob z povrchu, takže rýže nebude tolik mazlavá; na sushi ji ale proplachuj důkladně, dokud voda nezůstane skoro čirá. Chceš-li naopak krémovější výsledek, například do rýžové kaše, stačí ji opláchnout krátce nebo vůbec.

Díky lepivější struktuře se dobře tvaruje do sushi a onigiri a hodí se také jako příloha k omáčkám nebo do rýžové kaše. Na sypkou přílohu, kde mají zrna zůstat oddělená, bývá praktičtější dlouhozrnná rýže.

Zchlaď ji co nejrychleji, nejlépe rozprostřenou v mělké nádobě, a ulož ji v uzavřené krabičce do lednice. Spotřebuj ji do 1–2 dnů; při ohřívání ji prohřej celou, až se z ní kouří.

Krátkozrnná rýže má kulatější zrna, která po uvaření drží pohromadě; dlouhozrnná zůstává sypčí a jednotlivá zrna se snadno oddělují. Ve 100 g suché dlouhozrnné bílé rýže je 365 kcal a 7,13 g bílkovin, zatímco krátkozrnná má 358 kcal a 6,5 g bílkovin.

Krátkozrnná rýže po uvaření lepí, ale není automaticky totéž co lepkavá rýže: ta je zvláštní druh s velmi vysokým obsahem amylopektinu a po uvaření je výrazně žvýkavější. Na sladké asijské dezerty, jako je mango sticky rice, se používá právě lepkavá rýže.

Jako příloha obvykle stačí asi 60–75 g suché rýže na osobu; po uvaření její hmotnost výrazně vzroste. Na sushi nebo do jídla, kde tvoří hlavní základ, můžeš počítat s větší porcí.

Rýže je přirozeně bezlepková, včetně krátkozrnné bílé rýže. Pokud ji ale potřebuješ kvůli celiakii, hlídej možné znečištění při zpracování nebo vaření společně s potravinami obsahujícími lepek.