Sušená meruňka

Zalij je horkou vodou a nech deset až patnáct minut stát, pak je dobře sceď. Do těsta je můžeš také nakrájet a krátce povařit v troše vody, pokud je chceš měkké a šťavnaté.

Oranžové meruňky bývají často ošetřené oxidem siřičitým, který pomáhá zachovat barvu; neošetřené mívají tmavší hnědou barvu. Vybírej plody, které jsou vláčné, ale ne mokré ani slepené do tvrdé hmoty.

Uchovávej je v dobře uzavřené nádobě na suchém a chladném místě, mimo přímé slunce. Po otevření je můžeš dát do lednice; pokud zvlhnou nebo se objeví plíseň, vyhoď je.

Nakrájej je do ovesné kaše, müsli nebo salátu s ořechy; dobře ladí také s jehněčím a kuřecím masem. Používají se v marockém tajinu i ve sladkých náplních do koláčů.

Do koláče, kaše nebo omáčky ano, ale počítej s tím, že jsou sladší a koncentrovanější a při pečení mohou zůstat tužší. Nakrájej je na menší kousky, případně je předem namoč; za čerstvé meruňky se nehodí do receptů, kde záleží na jejich šťávě.

Při sušení bez ošetření oxidem siřičitým meruňky přirozeně tmavnou, takže hnědá barva sama o sobě neznamená, že jsou zkažené. Jasně oranžová barva obvykle značí, že byly ošetřené, aby si barvu uchovaly.

Některé ano, protože oxid siřičitý se používá k zachování světlé oranžové barvy. Pokud se siřičitanům chceš vyhnout, hledej neošetřené meruňky; bývají tmavší a jejich chuť je výrazněji ovocná.