Maniok

Odřízni oba konce, kořen rozlom na kratší kusy a stáhni silnou hnědou slupku i tenkou růžovou vrstvu pod ní. Vař ho ve vodě 20–30 minut, až změkne, a vodu slij; tvrdý střed případně vyřízni.

Ne. Syrový maniok může obsahovat látky, z nichž se uvolňuje kyanovodík; vždy ho oloupej a důkladně uvař, vodu z vaření vylij.

Vyber pevný kořen bez měkkých, plesnivých nebo tmavých míst. Čerstvý maniok se rychle kazí, proto ho ulož do lednice a spotřebuj během několika dnů; oloupané kusy můžeš zamrazit.

Uvařený maniok se jí jako příloha, smaží na hranolky nebo rozmačká na kaši. V západní Africe se z něj připravuje fufu, v Brazílii farofa z maniokové mouky.

Do vařených příloh a kaší můžeš použít brambory, počítej ale s méně hutnou a méně škrobovitou konzistencí. Tapioka není přímá náhrada kořene: vyrábí se z maniokového škrobu a používá se hlavně na zahušťování a dezerty.

Ne. Maniok je kořen, zatímco tapioka je škrob získaný z manioku a prodávaný například jako mouka nebo drobné perly. Tapiokové perly se před použitím vaří podle receptu, dokud nezprůhlední.