Smetana

Smetana ke šlehání má víc tuku, takže po vychlazení dobře drží našlehaný tvar; smetana na vaření bývá lehčí a hodí se do omáček nebo polévek. Do horkého jídla ji přilévej postupně a nevař prudce, aby se nesrazila.

Smetanu i mísu nejdřív dobře vychlaď; šlehej ji studenou, nejprve pomalu a pak rychleji. Skonči, jakmile tvoří pevné špičky — při příliš dlouhém šlehání se začne oddělovat tuk a vzniká máslo.

Ano. Nech smetanu chvíli stát při pokojové teplotě, vmíchej do ní trochu horké omáčky a teprve potom ji za stálého míchání přilij do hrnce; omáčku už jen mírně prohřívej, ne prudce vař.

Otevřenou smetanu přelij do čisté uzavíratelné nádoby, ulož do lednice a spotřebuj během několika dnů; řiď se také pokyny na obalu. Pokud změnila vůni, chuť nebo konzistenci, nepoužívej ji.

Zamrazit ji můžeš, ale po rozmrazení se často oddělí a může být zrnitá. Hodí se pak spíš do vařených omáček a polévek než ke šlehání; před použitím ji rozmraz pomalu v lednici a důkladně promíchej.

Používá se například do svíčkové na smetaně, koprové omáčky, kulajdy nebo žampionové omáčky. Smetana zjemní kyselost i výrazné koření; před přidáním do horkého základu ji můžeš rozmíchat s trochou mouky, aby omáčka lépe držela.

Pro lehčí výsledek můžeš použít mléko zahuštěné trochou mouky nebo škrobu; omáčka ale nebude tak sametová. Do studených dipů se hodí hustý bílý jogurt, který vmíchej až po odstavení z plotny, jinak se může srazit.

Ano, smetana je podle běžné výživové definice zdrojem vitaminu A: obsahuje 293 µg na 100 g. Jedna lžíce přidá do jídla také 293 kcal.