Bílá rýže

Propláchni ji několikrát studenou vodou, dokud nebude voda téměř čirá; smyješ tak povrchový škrob a zrnka se méně slepí. U rizota ji neproplachuj, protože škrob pomáhá vytvořit krémovou konzistenci.

Na jeden díl rýže dej zhruba jeden a půl dílu vody, osol, přiveď k varu a pod pokličkou vař na nejnižším plameni asi 12–15 minut. Pak vypni plotýnku a nech rýži ještě 5–10 minut dojít; během vaření ji nemíchej.

Nech ji rychle vychladnout, nejpozději do hodiny ji dej do uzavřené nádoby a ulož do lednice. Sněz ji do jednoho až dvou dnů a při ohřívání ji prohřej tak, aby byla horká i uprostřed.

Výborně se hodí k omáčkám, kari, zelenině, tofu i masu; nasaje šťávu a zjemní výrazné koření. Použij ji také do rizota, nákypu nebo jako základ smažené rýže, kterou připravíš nejlépe z vychlazené rýže uvařené předem.

K omáčkám ji můžeš vyměnit za kuskus, bulgur, pohanku nebo vařené brambory. Do smažené rýže se jako náhrada hodí vařené kroupy či quinoa, ale chuť i struktura výsledného jídla budou jiné.

Bílé těstoviny mají na 100 g více bílkovin: 5,1 g oproti 3,3 g v bílé rýži. U obou potravin záleží také na porci a na tom, s čím je podáváš.

Jako přílohu počítej přibližně 150 g uvařené rýže na osobu; v suchém stavu je to zhruba 50–60 g. Když má být rýže hlavní částí jídla, připrav větší porci a doplň ji zeleninou a zdrojem bílkovin.

Povrchový škrob a přebytek vody způsobí, že se zrnka spojí; pomůže rýži před vařením propláchnout, odměřit vodu a během vaření ji nemíchat. Lepkavost je naopak žádoucí u jídel, která se jedí hůlkami nebo tvarují do kuliček.