Kváskový chléb

Kyne díky kvásku z mouky a vody, v němž pracují kvasinky a bakterie mléčného kvašení. Kynutí bývá delší a chuť často lehce nakyslá; samotné označení ale neříká, z jaké mouky je chléb upečený.

Ptej se, zda těsto kynulo pouze s kváskem, nebo i s droždím, a jak dlouho. V řezu sleduj pružnou střídku s nepravidelnými oky; kyselá chuť sama o sobě není důkazem dlouhého kynutí.

Ulož ho řeznou stranou dolů do chlebníku nebo do čisté látkové či papírové utěrky, mimo slunce a teplo. Chceš-li ho uchovat déle, nakrájej ho, zamraz po porcích a jednotlivé krajíce rovnou opeč.

Krajíce opeč v topinkovači nebo na suché pánvi na středním plameni; na pánvi jim obvykle stačí pár minut z každé strany. Silnější krajíc můžeš před opečením lehce pokapat vodou, aby se povrch nevysušil příliš rychle.

Výrazná chuť se hodí k hustým polévkám, pomazánkám i sýrům. Použij ho na obložené chleby a chlebíčky, nebo z něj připrav topinky; starší krajíce můžeš nakrájet do krutonů.

Ano, při podávání k polévce nebo na obložený chléb ho můžeš vyměnit za běžný chléb. Počítej ale s tím, že se může lišit chutí, strukturou i složením mouky; při pečení podle receptu může být potřeba upravit množství tekutiny.

Kváskový chléb nemusí být celozrnný: název popisuje způsob kynutí, zatímco celozrnný označuje použitou mouku. Celozrnný pšeničný kváskový chléb má na 100 g 235 kcal a 6 g vlákniny; u kváskového chleba je to 180 kcal a 3,4 g vlákniny.