Karamel

Cukr zahřívej v čistém, suchém rendlíku na středním plameni a nemíchej ho lžící; rendlíkem jen občas zakruž. Jakmile má jantarovou barvu, stáhni ho z ohně — tmavý karamel rychle zhořkne.

Krystalky cukru mohou spadnout ze stěn rendlíku zpět do rozpuštěného cukru a spustit krystalizaci. Pomáhá čistý rendlík a opláchnutí jeho stěn vodou pomocí cukrářského štětce; při přípravě mokrou metodou karamel během rozpouštění nemíchej.

Do jantarového karamelu opatrně přilévej teplou smetanu po částech a míchej dlouhou metličkou; směs prudce bublá a může prskat. Nakonec vmíchej kousek másla a špetku soli.

Samotný cukr se rozpouští a barví několik minut, ale přesný čas závisí na rendlíku a plameni. Řiď se barvou, ne stopkami: světle jantarový karamel je jemnější, tmavší má výraznější, lehce nahořklou chuť.

Tvrdý karamel uchovávej úplně vychladlý ve vzduchotěsné nádobě na suchém místě, protože vlhkost ho lepí a rozpouští. Karamelovou omáčku dej do uzavřené nádoby do lednice a před použitím ji pomalu zahřej.

Karamelová omáčka se hodí na zmrzlinu, palačinky, lívance nebo jablečný koláč. Tvrdým karamelem můžeš ozdobit dort či dezert; pracuj rychle, protože po vychladnutí ztvrdne.

Do dezertu se podobně hodí javorový sirup nebo med, ale budou mít jinou chuť a neztuhnou jako karamel. Pokud potřebuješ karamelovou chuť, žádná z těchto náhrad ji plně nenapodobí.

Rozpuštěný cukr je mnohem teplejší než vroucí voda a na kůži se lepí, proto ho nikdy neochutnávej ani se ho nedotýkej, dokud nevychladne. Smetanu přilévej pomalu a drž obličej i ruce dál od rendlíku.